Víno a zdraví

,,Ani moc, ani málo´´, tím bychom se měli řídít, chceme-li, aby víno mělo kladný vliv na naše zdraví. Přiměřeným pitím rozumíme dvě až čtyři sklenky denně, podle toho kolik vážíme. Projevuje se tu zřetelný rozdíl mezi muži a ženami. Vypijí-li oba stejné množství alkoholu, zjistíme u ženy vážící 55 kg větší koncentraci alkoholu v krvi než u muže vážícího 80 kg. Pojem ,,umířněný´´ tedy závisí na tělesné hmotnosti každého jednotlivce.

Velký vyznam má také pravidelnost pití vína. Řekneme-li dvě až čtyři sklenky denně, nemyslíme tím průměrný počet. Zvyk nepít během týdne vůbec a o víkendu se pak napít přes míru rozhodně nelze doporučit, jestliže u vína chceme využít i jeho pozitivních účinků na lidské zdraví. A ještě něco- víno je třeba pít k jídlu, ne na lačný žaludek.

Pokud jíme bobule hroznů, měli bychom je jíst i se slupkami, využijeme tak maximální množství fenolů. Bílá vína obsahují méně fenolů než vína červená, při výrobě červeného vína, přesněji řečeno při nakvašení rmutu, jsou slupky i dužina v moštu delší dobu. V této fázi do něj přecházejí polyfenoly. U bílých vín probíhá lisování rychleji a doba, po nichž jsou mošt, slupky a dužina v kontaktu, je kratší.

Víno obsahuje více než tisíc látek, z nichž některé nebyly ještě přesně analyzovány. Většina těchto látek, např. Vitaminy a minerální látky, pochází z hroznů, tj. z výchozí suroviny vína. Další vznikají během zpracování, např. etanol nebo glycerol, jiné, např. cukr nebo vitamin C, se zčásti nebo uplně odbourávají.

Víno se z 80% až 90% skládá z vody, nejdůležitější složky. Těch 15 % rozdílu se vysvětluje podle druhu vína menším nebo větším obsahem taninu, organických kyselin, minerálních solí a pektinu, které dohormady tvoří bezcukernatý extrakt.
Druhou největší složkou je etylalkohol. Také jeho obsah kolísá podle toho, o jaký druh vína se jedná. Na etiketách je jeho obsah uváděn v % vol. Nebo % obj. Tento údaj je povinný, a netýká se kvality vína. Víno s 11% obj. alkoholu může být lehké a velmi příjemné, kdežto jiné, s 13% obj. alkoholu, už stoupá do hlavy. Rozhodující je vždy struktura a vyváženost jednotlivých složek, jako jsou kyseliny, zbytkový cukr, alkohol, taniny a barviva.

Obsah cukru v suchých vínech je zpravidla nižší než 2 gramy na litr, u ušlechtilých sladkých vín však může dosáhnout až 500 gramu na litr.

V průběhu staletí bylo víno považováno nejen za pochutinu, nýbrž i za lék. Kromě toho sloužilo dlouhou dobu jako základní potravina, většinou se michalo s vodou a zaháněla se jím žízeň. Ostatně v mnoha publikacích se víno označuje za ,,nejhygieničtější nápoj´´. A často bylo skutečně méně nebezpečné pít zředěné víno než čistou vodu.

Začátek 20. století byl především ve znamení různých ,,lig na podporu střídmosti´´, které vytáhly do boje proti přímých i nepřímým účinkům alkoholu.
Důsledkem těchto hnutí byla prohibice, jako např. ve Spojených státech. Zde a ve Skandinávii se prodej alkoholu ještě dnes řídí velmi přísnými předpisy. V USA musejí být láhve opatřeny varováním o škodlivosti alkoholu na lidské zdraví.

V 90.-tých letech 20. století se objevovalo stále více hlasů poukazujících na kladné účinky umírněného konzumu alkoholu, ale škodlivé vlivy nemírného pití alkoholu se nezamlčují.

V oblasti středozemí se víno opravdu tradičně pije denně k jídlu, je to tedy něco zcela jiného než opice v sobotu večer, na které se podepisují hlavně pivo a tvrdý alkohol.

Popudem k této nové argumentaci se staly výklady francouzkého vědce Serge Renauda v pořadu americké stanice CBS 60 minut. Pod názvem Francouzký paradox v tomto pořadu představil studii prováděnou ve světovém měřídku, ketá přinesla následující výsledek : přestože Francouzi konzumují stejné množství tuku jako Američané, je počet úmrtí na kardiovaskulární onemocnění ve Francii 2,5 krát nižší než v USA. Studie ukázala, že úmrtnost na nemoci srdce byla tím nižší, cím vyšší byla byla v dané zemi konzumace alkoholu. Ve Francii, Portugalsku a Itálii se kardiovaskulární choroby vyskytují velmi zřídka, nejčastější jsou naopak ve skandinávských zemích a ve Velké Británii.

Alkohol způsobuje, že krev není tak hustá, a při pravidelném pití vína klesá hladina škodlivého cholesterolu (LDL) v krvi.
Příčinou toho, že pití vína je dobré pro zdraví, však není jen alkohol. Vědecké studie ukazují, že ne všechny alkoholické nápoje mají tak pozitivní vliv na zdraví člověka. Je třeba vzít v úvahu i jiné složky vína, např. polyfenoly.
Ty mají ochranný vliv na kapiláry a na kolagen v cévních stěnách, brání agregaci destiček, a tím zamezují tvorbě krevních sraženin. Kromě toho mají slině inhibiční vlastnosti vůči oxidaci, a zabraňují tak změnám buněčných stěn v srdečních cévách i v mozku. Vedle preventivních účinků při srdečních chorobách se proto vínu připisuje i pozitivní vliv při kéčbě rakoviny a Alzheimerovy nemoci.

Výsledky výše uvedených studií však nelze přičítat pouze vínu. Ze srovnání stravovacích návyků ve Středozomí a ve Spojených státech vyplývá, že v jižní Evropě se jí více čerstvého ovoce a zeleniny, méně červeného masa, více sýrů a méně plnotučného mléka, více olivového oleje a méně másla a slaniny. Této středozemské kuchyni se dnes s oblobou dává přednost.

Ukazuje se tedy, že víno může spolu s jinými faktory přispět k dlouhověkosti, jestliže se pije pravidelně a svědomím odpovědnosti, s požitkem a mírou.