Biodynamick� zem�d�lstv� se d�v� na p�stov�n� zem�d�lsk�ch plodin, chov zv��at a zem�d�lsk�ho hospoda�en� v�eobecn� jako na sou��st kosmick�ch proces� a po��t� s vlivem planet, hv�zd, m�s�ce, slunce, souhv�zd� a jejich um�st�n� ve zv�rokruhu.
Specifick� charakteristiky
"Bio" znamen� ve slov� "biodynamick�" jak biotick� (�iv�) - ovlivn�n� a pozm�n�n� �ivou slo�kou p��rody - biotou, tak i biologick� - hospoda�en� podle z�konitost� p��rody.
Biodynamick� pak znamen�: vyu�it� positivn�ch kosmick�ch vliv� k hospoda�en� v souladu se Steinerem popisovan�mi z�konitostmi p��rody.
Steiner popsal p��pravu a pou�it� dev�ti prepar�t� (bylinn�ch a miner�ln�ch sm�s�), kter� podle n�j zlep�uj� �rodnost p�dy a odolnost plodin v��i chorob�m a �k�dc�m. Podle Steinera p�en�ej� tyto prepar�ty vesm�rn� s�ly do p�dy. Prepar�ty maj� ��sla 500 a� 508, p�i�em� prvn� dva se pou��vaj� jako post�iky plodin a p�dy a ostatn�ch sedm se p�id�v� do kompostu. ��innost t�chto prepar�t� je dlouhodob� zkoum�na, p�edev��m ve vztahu k b�n�mu ekologick�mu zem�d�lstv�.
Jak� je rozd�l mezi bio (organick�m) a biodynamick�m p��stupem? Biodynamika je jak�si nadstavba bio, v�ce specializovan� a bohat�� o n�kter� aspekty, kter� v organick�m zp�sobu hospoda�en� chyb�.
Biodynamika spl�uje legislativn� po�adavky na ekologick� zem�d�lstv� a jeho produkty lze ozna�ovat jako biopotraviny. Dle spr�vn� definice je biov�no v�no, kter� se vyr�b� z hrozn� z�sk�van�ch z vinn� r�vy p�stovan� podle pravidel ekologick�ho zem�d�lstv� ( dle Na��zen� EHS/2092/91 o ekologick�m zem�d�lstv� a Z�kona 242/2000 Sb. o ekologick�m zem�d�lstv�). V�sledkem je p��rodn� v�no bez syntetick�ch rezidu�, jeho� v�roba prob�hla od za��tku do konce s maxim�ln�m ohledem na �ivotn� prost�ed�. Biodynamick� zem�d�lstv� spl�uje v�echny tyto aspekty a nav�c ho pou��v�n� biodynamick�ch p��pravk�, vlivy M�s�ce a ostatn�ch planet a ozdravn� impulsy �lov�ka p�d� a Zemi posunuj� o krok d�le od zem�d�lstv� ekologick�ho. Zat�mco ekologick� zem�d�lstv� se sna�� o velmi pozitivn� p��stup k �ivotn�mu prost�ed�, v podstat� se pouze distancuje od l�tek, kter� p��rod� �kod�. Biodynamick� p��stup zde p�in�� l�tky, kter� jsou aplikov�ny jako homeopatick� l��ivo s prim�rn�m c�lem uzdravit krajinu zdevastovanou lidsk�m p�soben�m.
Nepochopen� a nedostatek informac� o biodynamick�m zem�d�lstv� vytv��� prostor pro skeptick� n�zory lid�, kte�� jsou odp�rci �ehokoliv spiritu�ln�ho a nehmatateln�ho na jedn� stran�, na stran� druh� je tento sm�r podporov�n natolik, �e existuje mo�nost certifikace produkt� z biodynamick�ch farem celosv�tov� uzn�vanou zna�kou Demeter.
Jako jednu z mo�nost� zviditeln�n� �ivotn�ch sil a energie (dynamis), kter� by m�ly biodynamick� produkty p�ed�vat �lov�ku, si m��eme vysv�tlit na principu nov�ch v�deck�ch test� (krystalizace), kter� vizu�ln� tuto energii zachycuj�. V t�chto obrazc�ch n�m jsou p�ed�v�ny informace o vy�ivovac�ch schopnostech zkouman�ch produkt�. Z�kladn� my�lenka je velmi jednoduch�. Sm�s�me roztok chloridu m�dnat�ho se zkouman�m v�ta�kem rostliny, vzorek rozprost�eme na sklen�nou desti�ku a p�i p�edem ur�en� teplot� a vlhkosti prob�hne krystalizace. Tato krystalizace odhal� charakteristick� vlastnosti tv�r��ho procesu. Pokud je analyzovan� vzorek po str�nce �ivotn�ch sil mrtv�, zanech� chlorid m�dnat� pouze zaschl� skvrny. V opa�n�m (��douc�m) p��pad� se �ivotn� s�ly v chloridu m�dnat�m zaktivuj� a vytvo�� obrazec, p�ipom�naj�c� ledov� krystalky na zamrzl�m okn�. Obrazec je potom pot�eba analyzovat podle r�zn�ch krit�ri�: celkov� vzhled, pravidelnost, jemnost, soum�rnost, zhu�t�n� po obvodu atd.
Vinn� r�va m� ��asnou schopnost prom�tnout do sv� chuti okoln� prost�ed�.
Bl�zkost lesa, �eky, nadmo�sk� v��ka, v�trn� v�kyvy, topologie p�dy atd. p�edstavuj� pr�v� ty specifick� vlastnosti, jejich� osobitost um� r�va vyj�d�it. Pochopen� tajemstv� p��rody a v�ech zm�n, p�izp�soben� r�vy jej� vini�n� trati, to v�e se odr�� v kone�n� kvalit�. Lid� by nem�li odm�tat moudrost p��rody navzdory opakovan�m upozorn�n�m prost�ednictv�m st�le se zv�t�uj�c�ch katastrof. V�no m� nepochybn� n�jak� posl�n�. Je samoz�ejm� sou��st� na�� denn� potravy, ale t�m se jeho v�sadn� postaven� nezmen�uje. Tuto v�sadu by vina�i m�li vyu��t jako triumf pro otev�en� nov� cesty, vedouc� ke kvalit� a opravdovosti produkt�.
![]() |
![]() |
![]() |