Biodynamick� zem�d�lstv�


Biodynamick� zem�d�lstv� je alternativn� zp�sob hospoda�en� v zem�d�lstv�, kter� popsal rakousk� filosof, pedagog a esoterik Rudolf Steiner v s�rii p�edn�ek v roce 1924 na z�mku Koberwitz v N�mecku.Biodynamick� zem�d�lstv� se ��d� p�edev��m fenomenologi� Rudolfa Steinera a jeho naukou o p�soben� a vlivech vesm�rn�ch sil na zem�d�lskou v�robu.

Z�kladn� principy

Biodynamick� zem�d�lstv� je podle sv�ch p��znivc� z�rove� ekologick�.
Rozd�l spo��v� v tom, �e vedle pou��v�n� organick�ch hnojiv a z�sad etick�ho p��stupu v��i chovan�m zv��at�m, ochran� �ivotn�ho prost�ed�, a udr�en� biodiverzity, doporu�il Rudolf Steiner speci�ln� biodynamick� prepar�ty, kter� podle jeho vize zlep�� �rodnost p�dy a odolnost plodin v��i chorob�m a �k�dc�m. Nejv�t�� d�raz je kladen na pou�it� t�chto prepar�t� p�i p��prav� kompostu a pou�it� m�s��n�ho kalend��e pro v�sev a v�sadbu biodynamick�ch plodin v optim�ln�m obdob�.


Biodynamick� ze
m�d�lstv� se d�v� na p�stov�n� zem�d�lsk�ch plodin, chov zv��at a zem�d�lsk�ho hospoda�en� v�eobecn� jako na sou��st kosmick�ch proces� a po��t� s vlivem planet, hv�zd, m�s�ce, slunce, souhv�zd� a jejich um�st�n� ve zv�rokruhu.


Specifick� charakteristiky
 

  1. Uzav�enost podniku � zem�d�lsk� statek je ch�p�n jako organismus, kter� mus� b�t do jist� m�ry uzav�en�, aby z�stal zdrav�. Ka�d� podnik by m�l m�t jak rostlinou v�robu, tak i �ivo�i�nou � krmiva i hnojiva by m�la poch�zet pokud mo�no z vlastn�ho statku.
  2. Podnikov� individualita - ka�d� podnik je jin� d�ky jin�m klimatick�m, p�dn�m a geografick�m podm�nk�m, p�edev��m ale individualitou zem�d�lce.
  3. P��e o p�du � pro p��i o �rodnost p�dy se pou��vaj� speci�ln� prepar�ty p�ipravovan� z l��iv�ch rostlin a �ivo�i�n�ch org�n�. D�raz se klade na o�et�ov�n� statkov�ch hnojiv a kompostov�n�. Smyslem hnojen� nen� dod�vat p�d� �iviny, ale p�du o�ivit.
  4. P�stov�n� rostlin - p�stitelsk� postupy se p��li� neli�� od obecn�ch p�edpis� pro ekologick� zem�d�lstv�. D�raz se klade na to, aby rostlina vyr�stala z �rodn�, �iv� p�dy a byla vnit�n� odoln� v��i napaden� zven��.
  5. Chov zv��at - v�sadn� postaven� m� v biodynamick� zem�d�lstv� hov�z� dobytek, kter� m� schopnost velmi dobr�ho tr�ven� umo��uj�c� zpracov�n� velk�ho mno�stv� p�ce. Kr�vy se neodrohuj�, rohy jsou pova�ov�ny za sou��st zv��ete. D�v� se p�ednost p�irozen� plenitb� p�ed inseminac�. D�le�it� je p��e lid� o zv��ata. Mlad� zv��ata by m�la poch�zet z uznan�ho biologicko-dynamick�ho st�da.
  6. Organizace a ekonomika - mnoho podnik� jsou klasick� rodinn� hospod��stv�. P�da by nem�la b�t p�edm�tem spekulac�, �asto proto b�v� majetkem nadace, sdru�en� spot�ebitel� apod. a biodynamick� zem�d�lec ji pouze obhospoda�uje.
  7. Soci�ln� v�znam - statek nen� jen m�stem produkce potravin, ale je m�stem sou�it� lid�. Na mnoha m�stech biodynamick� statky slou�� p�i terapii posti�en�ch lid� a lid�, kte�� maj� probl�m se za�len�n�m do spole�nosti.
  8. Antroposofick� filosofie - prepar�ty maj� podn�covat v kompostu, hnoji a n�sledn� v p�d� procesy, jejich� v�sledkem jsou pak jednotliv� �iviny. P�ivol�vat vesm�rn� sily do zem�.
  9. �ivotn� styl - biodynamick� zem�d�lstv� nen� jenom hospoda�en�, je to i �ivotn� styl.
Biodynamick� prepar�ty

"Bio" znamen� ve slov� "biodynamick�" jak biotick� (�iv�) - ovlivn�n� a pozm�n�n� �ivou slo�kou p��rody - biotou, tak i biologick� - hospoda�en� podle z�konitost� p��rody.
Biodynamick� pak znamen�: vyu�it� positivn�ch kosmick�ch vliv� k hospoda�en� v souladu se Steinerem popisovan�mi z�konitostmi p��rody.

Steiner popsal p��pravu a pou�it� dev�ti prepar�t� (bylinn�ch a miner�ln�ch sm�s�), kter� podle n�j zlep�uj� �rodnost p�dy a odolnost plodin v��i chorob�m a �k�dc�m. Podle Steinera p�en�ej� tyto prepar�ty vesm�rn� s�ly do p�dy. Prepar�ty maj� ��sla 500 a� 508, p�i�em� prvn� dva se pou��vaj� jako post�iky plodin a p�dy a ostatn�ch sedm se p�id�v� do kompostu. ��innost t�chto prepar�t� je dlouhodob� zkoum�na, p�edev��m ve vztahu k b�n�mu ekologick�mu zem�d�lstv�.

  • 500: mo��vka z kravsk�ho hnoje
  • 501: k�emenn� pr�ek
  • 502: kv�t �eb���ku obecn�ho (Achillea millefolium)
  • 503: kv�t he�m�nku prav�ho (Matricaria recutita)
  • 504: listy kop�ivy dvoudom� (Urtica dioica)
  • 505: k�ra dubu letn�ho (Quercus robur)
  • 506: kv�t pampeli�ky l�ka�sk� (Taraxacum officinale)
  • 507: kv�t kozl�ku l�ka�sk�ho (Valeriana officinalis)
  • 508: stonek a listy p�esli�ky roln� (Equisetum arvense)


Jak� je rozd�l mezi bio (organick�m) a biodynamick�m p��stupem? Biodynamika je jak�si nadstavba bio, v�ce specializovan� a bohat�� o n�kter� aspekty, kter� v organick�m zp�sobu hospoda�en� chyb�.

Biodynamika spl�uje legislativn� po�adavky na ekologick� zem�d�lstv� a jeho produkty lze ozna�ovat jako biopotraviny. Dle spr�vn� definice je biov�no v�no, kter� se vyr�b� z hrozn� z�sk�van�ch z vinn� r�vy p�stovan� podle pravidel ekologick�ho zem�d�lstv� ( dle Na��zen� EHS/2092/91 o ekologick�m zem�d�lstv� a Z�kona 242/2000 Sb. o ekologick�m zem�d�lstv�). V�sledkem je p��rodn� v�no bez syntetick�ch rezidu�, jeho� v�roba prob�hla od za��tku do konce s maxim�ln�m ohledem na �ivotn� prost�ed�. Biodynamick� zem�d�lstv� spl�uje v�echny tyto aspekty a nav�c ho pou��v�n� biodynamick�ch p��pravk�, vlivy M�s�ce a ostatn�ch planet a ozdravn� impulsy �lov�ka p�d� a Zemi posunuj� o krok d�le od zem�d�lstv� ekologick�ho. Zat�mco ekologick� zem�d�lstv� se sna�� o velmi pozitivn� p��stup k �ivotn�mu prost�ed�, v podstat� se pouze distancuje od l�tek, kter� p��rod� �kod�. Biodynamick� p��stup zde p�in�� l�tky, kter� jsou aplikov�ny jako homeopatick� l��ivo s prim�rn�m c�lem uzdravit krajinu zdevastovanou lidsk�m p�soben�m.

Nepochopen� a nedostatek informac� o biodynamick�m zem�d�lstv� vytv��� prostor pro skeptick� n�zory lid�, kte�� jsou odp�rci �ehokoliv spiritu�ln�ho a nehmatateln�ho na jedn� stran�, na stran� druh� je tento sm�r podporov�n natolik, �e existuje mo�nost certifikace produkt� z biodynamick�ch farem celosv�tov� uzn�vanou zna�kou Demeter.

Jako jednu z mo�nost� zviditeln�n� �ivotn�ch sil a energie (dynamis), kter� by m�ly biodynamick� produkty p�ed�vat �lov�ku, si m��eme vysv�tlit na principu nov�ch v�deck�ch test� (krystalizace), kter� vizu�ln� tuto energii zachycuj�. V t�chto obrazc�ch n�m jsou p�ed�v�ny informace o vy�ivovac�ch schopnostech zkouman�ch produkt�. Z�kladn� my�lenka je velmi jednoduch�. Sm�s�me roztok chloridu m�dnat�ho se zkouman�m v�ta�kem rostliny, vzorek rozprost�eme na sklen�nou desti�ku a p�i p�edem ur�en� teplot� a vlhkosti prob�hne krystalizace. Tato krystalizace odhal� charakteristick� vlastnosti tv�r��ho procesu. Pokud je analyzovan� vzorek po str�nce �ivotn�ch sil mrtv�, zanech� chlorid m�dnat� pouze zaschl� skvrny. V opa�n�m (��douc�m) p��pad� se �ivotn� s�ly v chloridu m�dnat�m zaktivuj� a vytvo�� obrazec, p�ipom�naj�c� ledov� krystalky na zamrzl�m okn�. Obrazec je potom pot�eba analyzovat podle r�zn�ch krit�ri�: celkov� vzhled, pravidelnost, jemnost, soum�rnost, zhu�t�n� po obvodu atd.

Vinn� r�va m� ��asnou schopnost prom�tnout do sv� chuti okoln� prost�ed�.

Bl�zkost lesa, �eky, nadmo�sk� v��ka, v�trn� v�kyvy, topologie p�dy atd. p�edstavuj� pr�v� ty specifick� vlastnosti, jejich� osobitost um� r�va vyj�d�it. Pochopen� tajemstv� p��rody a v�ech zm�n, p�izp�soben� r�vy jej� vini�n� trati, to v�e se odr�� v kone�n� kvalit�. Lid� by nem�li odm�tat moudrost p��rody navzdory opakovan�m upozorn�n�m prost�ednictv�m st�le se zv�t�uj�c�ch katastrof. V�no m� nepochybn� n�jak� posl�n�. Je samoz�ejm� sou��st� na�� denn� potravy, ale t�m se jeho v�sadn� postaven� nezmen�uje. Tuto v�sadu by vina�i m�li vyu��t jako triumf pro otev�en� nov� cesty, vedouc� ke kvalit� a opravdovosti produkt�.