Jak� v�no vybrat k j�dlu?
Serv�rov�n� v�na je obvykle ritu�l s p��sn�mi pravidly : b�l� v�no k ryb�m, �erven� k masu, such� p�ed sladk�mi, mlad� p�ed star�m, ��dn�

v�no k sal�tu, �ampa�sk� ke kavi�ru atd., tak jsme to zd�dili od znalc�.
Nov� poznatky enologie a mno�stv� nov� vyvinut�ch technologi�, p��stroj�, n�stroj� a chemik�li� vyvolaly asi od poloviny 20. let 20 stolet� revoluci ve vina�stv�. Od t� doby, co m� �lov�k d�ky nerezov�m tank�m, syst�m�m kontroluj�c�m teplotu, enzym�m, �ist�m kvasinkov�m kultur�m a p�id�van�m aromatick�m l�tk�m st�le v�ce v�e pod kontrolou.
Nejsou to u� rozmary p��rody, kter� rozhoduj� o alkoholu, kyselosti, t��slovin�ch a aroma v�na. Chu� v�na se stala ve velk� m��e manipulovatelnou. I v�no se b�hem doby podrobilo m�d�, co� z�sadn� zm�nilo po generace platn� p�edstavy o chuti mnoha v�n.
Jedin� pravidlo, kter� se zachovalo dodnes, �e ��dn� pravidlo vlastn� u� neexistuje.
P�i sestavov�n� menu skl�daj�c�ho se z r�zn�ch j�del a v�n je t�eba db�t na r�zn� hlediska. M�li bychom se zamyslet nad t�m, k jak� p��le�itosti tabuli p�ipravujeme.
Pl�nujeme zahradn� slavnost v hork�m l�t�, nebo ve�ern� rozj�m�n� s p��teli u v�na? Nebo� s nevhodn�m v�nem v nespr�vn� okam�ik se vyd�v�me v nebezpe��, �e ubl��me nejenom u�lechtil�mu n�poji, n�br� zkaz�me i na�e setk�n�. Nen� projevem lakoty, jestli�e p�i odpoledn�m grilov�n� upust�me od velk�ho Bordeaux, v�no by se svou trpce ho�kou mohutnost� ke grilovan�m klob�s�m( kter� jsou sp�e slan�) v�bec nehodilo. �erven� v�no s d�razn�m ovocn�m podt�nem a sv�� kyselost� by v�echny jist� pot� pot�ilo v�c.
Z�sadn� by m�lo platit, �e se vyhneme jak�koliv kulin��sk� nud�. �ichov� i chu�ov� nervy velmi ryhle otup�, ale st�le nov�mi chu�ov�mi senzacemi je m��eme udr�oval v bd�l�m stavu.
Po such�m �ampa�sk�m k amuse-gueule by proto rad�ji nem�lo n�sledovat stejn� such� lehk� b�l� v�no, Barolo serv�rovan� po Chianti asi nevyvol� ��dn� chu�ov� p�ekvapen�.
To samoz�ejm� neznamen�, �e by se r�zn� chuti m�ly st��dat bez ladu a skladu.. P�i sestavov�n� menu by tedy chu�ov� intenzita pod�van�ch v�n m�la stoupat, nikoliv klesat.
A zde n�kolik u�ite�n�ch pravidel:
1. Lehk�, sv�� v�na, lhostejno zda �erven� nebo b�l�, by m�la b�t pod�v�na p�ed alkoholick�mi a bohat�mi v�ny.
2. V�na s p��jemn� von�c�m a chutnaj�c�m podt�nem d�eva se v�t�inou hod� a� za v�na se siln�j��m ovocn�m podt�nem, kter� vze�la z tanku.
3. ��m slad�� je v�no, t�m pozd�ji ke konci menu by m�lo b�t serv�rov�no. Trv�me-li na tom, �e zah�j�me hus�mi j�try se Sauternes, m�li bychom jako dal�� napl�novat n�jak� chod, kter� jazyk i patro op�t trochu osv��, ne� budeme serv�rovat n�jak� filigr�nsk�, velmi jemn� v�no.
4. V�echny finesy velk�ho v�na, kter� dozr�valo vl�hvi, se uplatn� l�pe, jestli�e ho pod�v�me p�ed stejn� hodnotn�m mlad��m v�nem, kter� m� v�c t��slovin, a tudi� i inenzivn�j�� chu�.
V�no k j�dlu

Charakteristick� vlastnosti v�na, kter� mohou m�t v�znam ve spojen� s pokrmem :
1. Prvn� a nejd�le�it�j�� aspekt jsou
chu�ov� vjemy, kter� v�no zanech�v� tj. jeho vlastnosti poci�ovan� na jazyku- sladkost, kyselost, ho�kost.
2. Pak posoud�me
texturu v�na, tedy pocity, kter� zanech�v� v �stech- studen�, tepl�, kr�movit�, hedv�bn�, huben�, such� nebo trpk�.
3. Nakonec vezmeme v �vahu
aroma vn�man� v nosohltanu.
Podle tohoto syst�mu je nutno posoudit i pod�van� j�dla.
Textury (vlastnosti v�na)
Pokud se menu skl�d� z mnoha chod�, je kladen d�raz na chu�ovou vyv�enost. Doporu�uje se v�b�r stejn�ch textur pro tal�� i sklenku..
K bohat�mu v�nu se hod� sp� bohat� j�dla, lehk� v�no rozvine hru sv�ch chut�, je-li pod�v�no ke stejn� lehk�mu j�dlu. Filigr�nsk� v�no, kter� m� u�init tu�nou pe�eni po�ivateln�j��, nem� jinou funkci, ne� aby bylo osv�uj�c�m n�pojem.
Pouze pocit trpkosti, (kter� vyvol�v� p�em�ra mlad�ch, nevyzr�l�ch t��slovin) nem��eme doplnit stejnou texturou pokrmu. Suchost nevyzr�l�ch t��slovin m��eme nejl�pe vykompenzovat sirupovitou konzistenc� vydu�en� ���vy z pe�en�.
Aroma
Aroma v�na i j�dla vn�m�me v nosohltanov� dutin�. Jsou to nejmnohotv�rn�j�� a z�rove� nejt�kav�j�� slo�ky pokrm� i n�poj�.
Na rozd�l od z�kladn�ch chut� a textur se vz�jemn� nemohou napodobovat,v nejm�n� p��zniv�m p��pad� se p�ekr�vaj�. �asto se nejnap�nav�j�� chu�ov� z�itek dostav� jako d�sledek protikladnosti aroma , zvl�t�, kdy� mnoho v�n� j�del, map�. ryb a s�r�, v ��dn�m v�n� nenajdeme.